Prehistorie
Universita Karlova v Praze
Filosofická fakulta
Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou
PREHISTORIE
PRAVĚK
Etapy pravěku
1. Doba kamenná a) Starší doba kamenná – PALEOLIT
b) Střední doba kamenná – MEZOLIT
c) Mladší doba kamenná – NEOLIT
d) Pozdní doba kamenná – ENEOLIT
2. Doba bronzová a) Starší doba bronzová
b) Střední doba bronzová
c) Mladší doba bronzová
3. Doba železná a) Doba halštatská
b) Doba laténská
PŘEDMĚT STUDIA
- Archeologie je historická věda zabývající se hmotnými památkami pravěkého, antického a středověkého života
- dělena na pravěkou, orientální, klasickou, křesťanskou, slovanskou, středověkou
- základním pramenem je terénní výzkum v nichž se stále více uplatňují postupy přejaté z přírodních a technických věd
- v pravěké době nejsou žádné písemné památky, pouze hmotné.
- vývoj rodu Homo náleží antropologům, kteří se zabývají antropogenezí
ARCHEOLOGICKÁ KULTURA
- soubor vlastností určité pravěké společnosti, jak jej lze vyvodit ze zachovaných a nalezených předmětů, které tato společnost vytvořila.
METODOLOGIE
- Archeologický terénní výzkum
- mnoho výhod, ale i nevýhod (ničení nalezišť = z jámy se vyjmou veškeré hmotné doklady a opět se zasype, čímž se ničí důkazy)
- tato metoda je destruktivní – ničí se
- Dokumentace
- součástí je slovní popis archeolog.nálezu
- fotografie (lepší černobílé)
- videozáznam
- nákresy
- Povrchový sběr
- nedestruktivní metoda – neničí se
- sběr v terénu, jehož cílem je shromažďovat z povrchu země střípky z keramiky, úlomky předmětů
- pravděpodobnost tedy, že pod zemí budou ostatky je vysoká
- Letecká archeologie
- vyhledávání nalezišť z výšky a úhlu
- výsledkem je např.nález kamenných zdí a hrobů zvl.v létě (nález organického původu má hustý porost, kdežto nález anorganického původu tvoří např.kola v poli)
- je možnost spatřit nerovnosti půdy (tvoří se stíny)
- Podmořská metoda
- používají se vysavače půdy v podmoří
- metoda destruktivní
- Experimentální archeologie
- pokusy v archeologii
- archeolog celou dobu účastníkem pokusu
- experiment znamená zkušenost
- Dendrochronologie
- poměr letokruhů na dřevě (výpočet stáří)
- radiokarbonová metoda (datování dle poločasu rozpadu jednoho z izotopu uhlíku)
- botanika, zoologie pomáhá určit skladbu tehdejší lidské potravy
- biologie pomáhá určit případné příbuzenské vztahy dle koster.pozůstatků
ARCHEOLOGICKÉ PRAMENY
- Sídliště a doklady o bydlení – v paleolitu dlouhodobě nesídlili, až později, kdy byl
dostatek potravy v okolí a stavěli opevnění tzv.hradiska
a objekty s ním spojené (technické objekty)
- Hroby a pohřebiště – ritus (kostrový, žárový)
hroby (ploché, mohylové)
komplexní hroby – pohřebiště (birituální)
- Samostatné výrobní okrsky – hrnčířské objekty, doly, lomy, zbytky pecí
- Komunikace vně sídlišť – haťové cesty, dlážděné cesty, milníky
- Depoty – hromadné nálezy nástrojů
- Ojedinělé nálezy – náhodné (sekyrka v místě, kde nic jiného nalezeno nebylo)
- Artefakty – produkty lidí (srpy, keramika, doklady lidské aktivity)
PRAVĚK
- Dělení dle geologického hlediska
1. Prahory (archezoikum)
2. Starohory (proterozoikum)
3. Prvohory (paleozoikum) – kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm
4. Druhohory (mezozoikum) – trias, jura, křída
5. Třetihory (terciér) – paleogén, neogén
6. Čtvrtohory (kvartér) – pleistocén, holocén
- V průběhu pravěku se vystřídaly doby ledové (glaciály) mající název podle alpských řek (doba günzská, mindelská, risská würmská) a doby meziledové (interglaciály)
- V době ledové došlo k posunu skandinávského ledovce na jih a severní Evropu tvořila bílá pustina
- Prudký pokles teplot, chladnomilná fauna a flora (medvědi, mamuti, nosorožci, sobi)
- V době meziledové ledovec ustoupil a oteplilo se, narostl lesní porost, divoká zvěř (jeleni, srny, sloni, koně, lev, opice)
- doba mladších čtvrtohor (holocénu) zahrnuje všechny etapy vývoje lidské společnosti
- ještě v období třetihor to ve střední Evropě vypadalo jako v subtropickém pásmu (palmy, akácie, fíkovníky, listnaté a jehličnaté stromy)
Vznik člověka
- dva hlavní názory (oba mají mnoho přívrženců a vědců, co dokazují pravdu)
1. Kreacionistická teorie - Svět a člověka stvořil Bůh během sedmi dní (resp.šesti, sedmý den odpočíval)
2. Evoluční teorie – vývoj člověka z živočišných předků, opic a lidoopů
nutno brát tuto teorii jako jasnou a přímou
PALEOLIT, MEZOLIT = STARŠÍ A STŘEDNÍ DOBA KAMENNÁ
- Paleolit (starší doba kamenná) je nejranější stádium vývoje lidské společnosti
- Nejdelší etapou vývoje (trval 2-4 miliony let)
1. Nejstarší paleolit (2-4 miliony let) – málo dokladů
2. Starý paleolit (1 milion let – 300 000 př.n.l. ) – pěstní klín
3. Střední paleolit (250 000 př.n.l. – 40 000 př.n.l.) – kamenné nástroje
4. Mladší paleolit ( 50 000 př.n.l. – 10 000 př.n.l.)
5. Pozdní paleolit (10 000 př.n.l. – 8 000 př.n.l.)
- v paleolitické době již probíhal vývoj nejstarších populací
ANTROPOLOGIE PRAVĚKÝCH POPULACÍ
- mezi předchůdce člověka patřil Ramaphithecus (vysoký 1m, lidoop, vegetarián žijící v tlupách z čeledi Homonidae), Austrolopithecus Africanus (lidoop, vyráběl jednoduché nástroje, lovil drobnou zvěř)
1. Homo habilis – člověk zručný
živil se živočichy, vyráběl jednoduché nástroje opracováním, neuměl
rozdělat oheň, ale znal ho
dorozumívali se posunky a skřeky
pěstní klín
2. Homo erectus – člověk vzpřímený
předchůdce rozumného člověka
Sinantropus, Pitekantropus
mnoho opičích znaků (velké nadočnicové oblouky, nízké čelo)
obsah jeho mozkovny větší, než u jeho předchůdců
uměl rozdělat oheň, lovil větší zvěř např.bizony
dokonalejší nástroje
3. Homo sapiens – člověk rozumný
v mladém paleolitu
dokonalejší nástroje (nože, škrabadla, oštěpy)
žili v jeskyních a v rodech, již pohřbívali své mrtvé
náš nejbližší předek – současně s ním žil i homo sapiens a s ním
vzájemná křižitelnost – proto vyhynul? (nebo katastrofa, epidemie)
Homo sapiens neandertalensis (tvůrce středopaleolitických kultur,
schopnost vyrábět dokonalé nástroje, pohyblivost prstů nižší než
u člověka dnešního typu, zánik neandrtálce je nám nejasný – mnoho
sporů)
Naleziště: moravské jeskyně Šipka u Štramberka a Kůlna
v Moravském krasu
4. Homo sapiens sapiens – člověk dnešního typu
spadá do doby pozdního paleolitu
postupné vytváření ras (bílé, černé, žluté)
dělba práce mezi mužem a ženou, počátky umění a nábož.
- dlouho diskutovatelným tématem byla vzájemný pomět neandrtálce a člověka dnešního typu
- genetické důkazy prokázaly, že neandrtálec nespadá do rodu homo a není tedy předchůdcem člověka
- dlouhou dobu žil i vedle člověka vzpřímeného, možná se křížili, avšak není vyloučeno, že neandrtálec sloužil jako strava pro rod homo
STŘEDNÍ EVROPA V PALEOLITU
- české země ležely v periodách ledových dob (glaciálů) v nezaledněném pásu mezi dvěma ledovci, takže prostředí nebylo příznivé pro rozvoj kultur
- Arktický (skandinávský) ledovec na severu a na jihu ledovec Alpský, pod jejichž vlivem se vytvářeli menší ledovce v Krkonoších, Šumavě
- V dobách meziledových (interglaciálech) se v české kotlině oteplovalo a vytvářeli se první paleolitické kultury
Starý paleolit
- Nejstarší stopy osídlení najdeme především v Čechách
Přezletice u Prahy – staropaleolitický člověk sem chodil často k břehu jezera
našli se zde kosti pramamuta, nosorožce, hyeny, srny,
zbytky přístřešku a ohniště (doba günz-mindelská meziledová)
Stránská skála u Brna – pro tuto dobu nejdůl.moravskou lokalitou
- kamenné industrie (nástroje z kamene) tzv.valounová industrie – jednoduchá úprava nalezených kamenů, úštěpová „Klaktonská“ industrie – otloukání a využívání úštěpků jako třeba valounové jádro (jádrová industrie) současně s pěstními klíny
- tyto nástroje nalezeny v Přezleticích, i Stránské skále
Střední paleolit
- středopaleolitický člověk po sobě zanechal širokou škálu výrobků a pozůstatků
- nejvíce v Českém a Moravském krasu – v jeskyních
- více však v oblasti Moravy, neboť tam byly lepší klimatické podmínky
jeskyně Kůlna u Sloupu – množství nástrojů a zvířecích kostí
Mladý paleolit
- nejvýznamnější vykopávky pocházejí z Čech
Předmostí u Přerova – kosterní pozůstatky mamutů, lidské hroby
Dolní Věstonice – lidské hroby, kosti mamutů
Pavlov
- lidé mladopaleolitičtí nazýváni „lovci mamutů“
- nekladli se pasti (permafrost – věčně zmrzlá půda)
ZPŮSOB ŽIVOTA V PALEOLITU
- už člověk vzpřímený žil v tlupách, které nebyly sociálně členěny
- velikost tlupy asi 25-35 jedinců
- žena opatrovala děti, držela a rozdělávala oheň, muž lovil
- většinu potravy tvořila rostlinná strava, proto nesídlili, ale přemisťovali se
- v době středního paleolitu se setkáváme s delšími a opakovanými pobyty
- vyspělejší kulturu tvořili neandrtálci (škrabadla a drásadla na opracování kůží a kostí)
- lovení větší zvěře byla kolektivní prací (používali se dřevěné oštěpy, kamenné hroty)
Výtvarné umění
- u neandrtálce zjevné první projevy estetického cítění
- v mladším paleolitu mělo na výtvarné umění vliv rozvoj duchovního světa
- stylizované, geometrické obrazy zvířat, rytiny zvířat na kostech
- umění spíše ve Francii a Španělsku, ale i k nám tyto vlivy pronikali (rytina souboje bizonů v jeskyni Pekárna)
Věstonická Venuše – soška z pálené hlíny nalezena roku 1925 v Dolních Věstonicích
paleolitická soška zdůrazňuje pohlavní znaky a hýždě
soška představuje matku, zachovatelku rodu
Pohřby
- neandrtálec měl jistě vyšší představy o životě a přírodě, protože pohřbíval s výbavou, což svědčí o víře v posmrtný život – hroby se zvířecími kostmi
- Pietní pohřby (hroby vyložené květinami) - Šandár
NEOLIT = MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ
- v 6. tisíciletí př.n.l. se v české kotlině usadilo nové obyvatelstvo přišlé z východu, kteří se na rozdíl od předchozího obyvatelstva živili zemědělstvím
- přechod od sběračství k zemědělství představuje obrovský civilizační zlom (Neolitická revoluce) – kolonizace z oblasti Úrodného půlměsíce (město Jerich), kde se zemědělství zrodilo
- navzájem zde žila mezolitická i neolitická kultura, která si nekonkurovala
- z neolitem přišla řada nových civilizačních prvků (usedlý způsob života, populační přírůstek, nové kulty)
- objevuje se zcela nová výroba nádob, výroba textilií (prvopočátky oděvní kultury), pěstování plodin a chov dobytka
- krajina se taktéž měnila (na úkor lesů se rozšiřovala pole, žďáření)
- využívalo se i jednoduché hákovité oradlo ze dřeva (doklad v Březně u Postoloprt) – nález vyoraných brázd (šlo pravděpodobně o orbu rituální, než zemědělskou)
NEOLITICKÉ KULTURY
Lineární keramika
- ryté vzory na nádobách
- navazovali na kulturu z Balkánu
Vypíchaná keramika
- vystřídala lineární keramiku a navazovala na ni
- centrem Čechy odkud šíření na západ
Lengyelská kultura
- dle maďarského naleziště Lengyel
- nahradila vypíchanou keramiku
- novinkou bylo barvení nádob barvami
Sídliště
- „dlouhé domy“ typické pro celou Evropu
- vedle domů i jámy sily, pece, venkovní ohniště
- některá významnější sídliště byla obehnána příkopy nebo dřevěnou palisádou (fce ochranná i magická)
- vesnice byly budovány na březích řek či potoků (Bylany u Kutné Hory) nebo na vyvýšených místech (Tetín u Prahy nebo vrch Mužský u Mnichova Hradiště)
- v době vypíchané keramiky tvar domu nabyl lichoběžníkového tvaru – z důvodů silných větrů se domy stavěli dle světových stran
- významné byly stavby v době Lengyelské kultury (tzv.rondely – kruhovitý půdorys s hlubokými příkopy)
Pohřby
- skutečné hřbitovy
- hroby jsou v řadách a jednotných polohách (leží na levém boku a skrčenými nohy s milodary)
- v kultuře s vypíchanou keramikou se mění i pohřby (pohřby žárové)
NEOLITICKÁ SPOLEČNOST
- neolitický člověk žil ve velkorodině
- matrilinearita, ale hlavou rodiny pravděpodobně muž = stařešina
- profesní specializace (řemeslníci)
ENEOLIT = POZDNÍ DOBA KAMENNÁ
- 4 400 – 2 200 tisíc let př.n.l.
- pojem eneolit (chalkolit) není celosvětově uznávaný (ve Francii či Německu pojem mladý nebo pozdní neolit)
- tato doba měděná (poprvé slovo eneolit použil Jaroslav Böhm)
- měď se nikdy nepoužívala k výrobě materiálu, stále hlavním materiálem kámen!
- používání mědi, oradla (pole se nežďářelo, ale oralo) – ruční brázdiče, hole
- pole byla dlouhá = orba křížovým způsobem (nejstarší doklad oradla v italské lokalitě a u nás v Praze pod vrstvami z 9. století)
- pod mohylami doklady křížové orby (v polském Sarnowu, Březno u Loun) tzv. „dlouhé mohyly“
- novinkou v eneolitu byly čtyřkolové vozy a zvířecí zápřah, což vedlo k zjednodušení práce (doklady kol z blasti Mezopotámské, Ruska, Střední Evropy)
- tzv. „standarta“ – deska v muzeu v Londýně označující mírovou a válečnou stranu, kde jsou znázorněny vozy
- vozy se také vkládali do hrobů (u nás hroby s vozy nedoloženy)
- u nás nálezy hliněných sošek vozů – doklad kol (Přialpi, Slovinsko)
ENEOLITICKÉ KULTURY
- česká kotlina křižovatkou kultur
- řada regionálních rozdílů
1. Kultura nálevkovitých pohárů
- tato kultura ovlivněna astronomickými představami jež se promítla do stavby kultovních objektů (Makotřasy u Kladna)
- k stavbě používali kámen
- pohřbívali mohylově
- vyvýšená hradiska
2. Kultura a kanelovanou keramikou
- navazovala na předchozí řivnáčskou a jevišovickou kulturu
- zde jsou pohřby žárové
- budovali své objekty na vyvýšených místech – soustředěna řemeslná výroba (Bavorsko, Vraný u Velvar, Rmíz u Laškova)
- společnost byla již sociálně rozdělena
3. Lid se šňůrovou keramikou
- zdobení nádob otiskováním provazu
- jde o lid etnicky jiný (mělo jít o Indoevropany)
- základem hospodářství bylo pravděpodobně pastevectví, neboť nemáme pozůstatky
obydlí
4. Kultura zvoncovitých pohárů
- Morava jedním z významných center této kultury
- příslušníci žili v malých domech a v párových rodinkách
- doklady osteologické (nálezy jha – archaický typ zápřahu volů)
- dobytek se taktéž hromadně pohřbíval (kultura kruhovitých amfor) – obětování zvířat
- doklady ikonografické – zobrazování kojení dobytčat mlékem
- muž „Ötzi“ – muž z ledovce